Jarda miluje hudbu a přírodu, a to je znát i na volbě jeho vysněných povolání. V pondělí by rád hrál v orchestru, v úterý by byl stromolezcem, ve středu dendrologem, ve čtvrtek by si odskočil za svými žáky na zušku a v pátek by vzdělával mladé arboristy. Pokud by měl neomezenou moc, nejraději by nějakým způsobem změnil pohled lidí na přírodu kolem nás. A ještě by zařídil větší odměny pro učitele a muzikanty. To dá rozum. Kdyby se ocitl zaseknutý ve výtahu, ve vesmírné raketě nebo na pustém ostrově, rozhodně by u toho chtěl mít svou rodinu a taky KPZ (krabičku poslední záchrany). Jen se obává, jestli by ho jeho nejdražší neubodali nožíkem z krabičky za to, že si je vzal s sebou. Sám na pustém ostrově by si četl z knihy Čtyři dohody od Dona Miguela Ruize a poslouchal Ozzyho píseň Mama, I´m comming home. Asi by si rád udržel naději na návrat. Cestování časem by Jardovi asi chvilku trvalo, i kdyby letěl rychlostí světla. Chtěl by se totiž podívat až na úplný začátek. Na ten moment, kdy vznikl vesmír. A aby se mu vše splnilo, stačilo by vlastnit kouzelnickou hůlku. Čáry, máry a je tu vše, co by si přál.