Letošní vánoční koncert se nesl v duchu barokní hudby, která zazněla v podání naši pedagogů a jejich hostů. Na úvod koncertu představila cembalistka Edita Keglerová nový nástroj, který přibyl do našeho nástrojového inventáře a zahrála na něj Suitu c moll od francouzského skladatele Louise Couperina. Ve znamení třech fagotů a cembala se nesla druhá skladba, kterou přednesli fagotisté Pavel Merta, Filip Krytinář j.h. a Filip Růžička a cembalového partu se ujal Ondřej Hromádko. Houslový koncert a moll italského skladatele Antonia Vivaldiho přednesla, za doprovodu ansámblu složeného z pedagogů ZUŠ a členů komorního souboru Barocco sempre giovane, Sára Zemenová. Čtvrté skladby se ujal, kdo jiný, než náš pan ředitel Jiří Kabát, který provedl Koncert pro violu a orchestr G dur od německého skladatele Georga Phillipa Telemanna. Koncert pro dva hoboje a orchestr od italského skladatele Tomassa Albinoniho přednesla naše kolegyně Markéta Postlerová společně s Tereza Doušová j.h. Celý večer uzavřelo Vánoční concerto grosso od představitele italského hudebního baroka Arcangela Corelliho v provedení ansámblu v celé své velikosti. Za fotodokumentaci moc děkujeme manželům Kolesárovým.

Přijďte se předvánočně naladit a podpořit naše děcka v jejich souborovém snažení!

Ve finálovém kole soutěže, kterou pořádala Komorní filharmonie Pardubice, si v sobotu 12. listopadu vybojovala klavíristka Helenka Burešová krásné druhé místo. Porotu zaujala muzikálním, poetickým projevem a my moc děkujeme za skvělou reprezentaci nejen žačce, ale i kolegyni Adéle Nehněvajsové.

Naši trumpetisté se účastnili workshopu s Reinhold Friedrich, hvězdným hostem Komorní filharmonie Pardubice. Komentář účastníků byl stručný: "bylo to boží" Děkujeme!

Dne 6.11.2022 se uskutečnil v pořadí druhý den projektu České filharmonie a Asociací ZUŠ České republiky. Naší školu zastupovala violoncellistka Barbora Šimková v doprovodu p. uč. Zemena. K pardubické výpravě se ale přidali i hradečtí a tak jsme celý den opět strávili společně s Markétkou Vaňkou a Sarah Sophií Karnet. Celý den byl ve znamení až pekelného soustředění nad orchestrálními party z Dvořákovy opery Čert a Káča, Weberovy opery Oberon nebo baletu Labutí jezero od P. I. Čajkovského. Hned po společném úvodu si každou nástrojovou skupinu vzal do péče vedoucí český filharmonik a v prostorách Rudolfina, kam se normální „smrtelník“ v životě nedostane, rozkrýval jednotlivá hudební tajemství a know-how. Práce bylo tentokrát tolik že nám kromě návštěvy Fantovy kavárny při čekání na zpáteční vlak ani nezbyl čas na nějaké nehudební zážitky a tak nám z celého dne zůstala v paměti jen věta Markétky Vaňkové, když jsme poprvé vešli do prostor pražského metra: „To je strašná díra.“ Příští zastávka už bude na prknech Dvořákovy síně Rudolfina, tak uvidíme. Držte nám palce!